Monika Karásková

V minulých článcích jsme se obchodování se třetími zeměmi z hlediska cel dotkli, vysvětlili jsme si, co jsou to původy zboží, preferenční dohody mezi státy i to, jak funguje vykazování Instratatu a jak zařazujeme zboží podle celního sazebníku. Také jsme si řekli, jak je to s dovozy do EU a co může obnášet takový nákup z čínského Aliexpressu. Slíbili jsme si, že se k tématu mezinárodního obchodu ještě vrátíme.

Nedávno jsme u jednoho klienta řešili problém s neukončenými vývozy, což s sebou přináší komplikace nejen z hlediska celního, ale i finančního. Jinými slovy, každý vývoz neukončený v zákonné lhůtě má dopad i do daní, bude to tedy zajímat jak celní úřad, tak i ten finanční. Hned vám vysvětlím proč.

Během své praxe v logistice jsem se setkala s různými druhy skladů, různých velikostí i s různými technologiemi, které měly za úkol prováděné činnosti automatizovat, urychlovat nebo ulehčovat práci pracovníkům skladu. A světe div se – existují sklady, kde jsou přesně tyto tři předpoklady splněné v maximální možné míře!

Jedná se o plně automatizované sklady. Představte si sami sebe o dekádu či dvě nazpátek, kde máte pocit, že jste součástí nějakého sci-fi filmu, když se ocitnete ve skladu, který se téměř „obslouží" sám. Chvíli si připadáte jako v Jiříkově vidění, abyste o chvíli později jen fascinovaně přihlíželi tomu, jak celý systém funguje.

V minulých článcích jsme si rozebrali, jakými způsoby můžeme přepravovat a proclít zboží nebo jak můžeme ušetřit díky konsolidaci. Přemýšleli jste někdy o tom, co se s Vaší zásilkou děje, než doputuje k Vám? Nebo naopak od Vás do místa cílového určení? Že ne? Nevadí, po přečtení dnešního článku už to budete vědět.

Nejhezčí pohled na svět je prý z koňského hřbetu, ale kdo měl možnost shlédnout zpoza oblak dolů, tak mi dá jistě za pravdu, že tento pohled je také fascinující. Dnešním tématem nebudou úplně vyhlídkové lety, ale podíváme se na zoubek letecké dopravě a všemu, co by nás mohlo zajímat, pokud uvažujeme o jejím využití - ať už pro naši přepravu či pro přepravu zásilek. Nesmí samozřejmě chybět krátký pohled do historie a základní rozdělení, abychom si mohli udělat ucelený obrázek o tom, jak letecká doprava funguje.

Letecká doprava je jednoznačně nejrychlejším řešením, jak se pohodlně dostat z bodu A do vzdáleného bodu B. Je to sice dražší a méně ekologické než třeba železnice nebo loď, ale určitě je nejrychlejší. ;)

Na naší dopravní pouti má čestné místo i lodní doprava. Mořeplavci díky svým lodním výpravám uskutečnili nejen velké objevy a poznání, ale daly také vzniknout lodní mezikontinentální přepravě komodit. Tak se k nám do Evropy dostalo koření z Asie nebo brambory a tabák z Ameriky. Vizionářský Kolumbus nezapomněl přihodit i zlato :o)

Lodní dopravou máme na mysli takovou dopravu, která probíhá po vodních tocích – zejména řekách, jezerech, mořích, oceánech, kanálech, průplavech. A nemusí to být jen ta plavidla na vodní hladině, ale zahrnujeme sem i ta pod hladinou.

 Dnes si dovolím takový osobnější úvod, vysvětlím Vám hned proč:)

Nevím, jak Vy, ale já od malička milovala vlaky. Jako dítě jsem si ráda skládala koleje a byla naprosto fascinována, když po nich pak vláček jezdil. Moji prarodiče navíc bydleli kousek od nádraží, takže z návštěv peronu se v dětství stala téměř folklorní záležitost, kdy nesmělo chybět počítání vagónů. Pak jsem vlak využívala na cesty za kamarádkou do vedlejšího města a následovalo 5 let za vysokoškolským titulem. Od té doby uplynulo skoro deset bezvláčkových let a teď ho celkem pravidelně využívám na cesty do matičky stověžaté. Jak víme, České dráhy jsou vlastněné státem, kde nutno říct, se mnoho za ty roky nezměnilo. A tak při každé cestě s určitou dávkou nostalgie pozoruji ubíhající krajinu za oknem a poslouchám tdm tdm…

To byl osobnější úvod pro osobní přepravu :) Ale my se dnes pobavíme o železniční přepravě více v kontextu nákladní dopravy. Řekneme si něco o druzích této dopravy, výhodách i důvodech, proč byste třeba měli přemýšlet při dopravě o této variantě a co je dobré vzít v úvahu. Věděli jste, že železniční přeprava je spolu se silniční (nákladní) hlavní způsob vnitrostátní dopravy?

V jednom z prvních článků z ranku logistiky, který najdete na webu Be Lean, jsme si povídali o tom, jak se plánuje výroba a jak pracujeme s objednávkou dále, abychom zajistili, že bude na celou zakázku zajištěný dostatek materiálu, pracovních sil i strojů.

Dnes se podíváme detailněji na to, co tomu předchází. Tedy na proces přijímání a zadávání objednávek do systému. Celé se to pokusím co nejvíce zjednodušit, přece jen ne všichni využívají automatické objednávání přes systém EDI a fungují v SAPu nebo jiném ERP systému, ale pro přehled bude dobré říct si, jak to fungují i tyto systémy. Třeba pak i ve svém podnikání zjistíte, že se dá tato oblast pojmout jednodušeji a automatizovaněji :)

Ať už budete mít eshop a prodávat nějaký „sériově" vyráběný produkt nebo pojedete zakázkovou výrobu, s největší pravděpodobností budete na začátku řešit, jakým způsobem budete přijímat a vyřizovat objednávky.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouhou cestu musí zboží urazit, než se dostane do těch správných rukou? Kolik lidí se na tom podílí a jak se to odráží na ceně? Že ne? Nevadí, dnes se podíváme na zoubek všem článkům distribučního řetězce.

 TENTO TEXT NAHRADIT FOTKOU FORMAT POLAROID

 Hledáte na etiketě u zboží cíleně informaci „Made in" , tj. kde bylo zboží vyrobeno? Rozhodujete se o koupi i na základě této informace? Dnes si společně otevřeme boxík s tématem původu zboží a zjistíme, proč nás to zajímá z pohledu vývozce/dovozce. Řekneme si něco o pravidlech, preferenčním/nepreferenčním původu, jak to souvisí s celní problematikou, zkrátka vše, co se Vám bude hodit pro základní orientaci v této oblasti. Tak jdeme na to :)

V minulých článcích zaměřených na celní záležitosti jsme se mimo jiné dozvěděli více o nomenklaturách, celním zařazení a celní hodnotě zboží, pamatujete :)? Dnes k tomu přidáme něco málo o původech zboží, čímž se přes vyměření celních poplatků pomyslný kruh celního řízení uzavře.

Začnu mým oblíbeným historickým okénkem. Vzpomínáte na dobu, kdy se oblečení dědilo, a to nejen v rámci rodiny, ale celého příbuzenstva? Kdy nám spotřební zboží i elektronika sloužilo roky, některé i desítky let? Vše se opravovalo, zašívalo, slepovalo…

 Možná si ještě pamatujete dobu, kdy Vám domů chodily papírové formuláře ke sčítání lidu. I když při posledním sčítání už velká část obyvatelstva využila online formulář :).

Ať chceme nebo ne, plánování patří k životu. Stejně tak jako v domácnosti vycházíte při sepisování nákupu z toho, kolik jídla její jednotliví členové sní, tak na podobném principu funguje stát, kdy vychází při predikci z dat minulých. A tato data přináší statistika. Data si můžeme dávat do souvislostí i s událostmi a na základě toho vytvářet prognózy.  A ptáte se, jak může statistika souviset s naším podnikáním?

Dnes se ponoříme do problematiky obchodování EU se zbytkem světa ještě o něco hlouběji. Už známe historii cla, několik základních pojmů i praktický příklad s proclením balíčku z Aliexpressu, a to se může vždycky hodit :). A po přečtení tohoto článku už mimo jiné budete vědět, jak si clo spočítat.