O obalech v balíku

V minulém článku jsme si udělali úvodní výpravu do světa obalů, kde jsme si mimo jiné řekli, k čemu všemu obal slouží, jaké plní funkce a také základní rozdělení. Dnes na to navážeme a povíme si něco o tom, jak s obaly ve firmě pracovat už od návrhu balení nebo co pomůže ušetřit nějaký ten peníz z firemní kasy.

Pokusím se dát několik záchytných (styčných) bodů, které nám celý proces usnadní:

• Návrh a konstrukce obalu

Při uvažování nad obalem a konstrukcí samotnou bereme v úvahu, kde máme průsečík mezi požadavky zákazníka na obal a vlastnostmi materiálů. Zohledňujeme také vzdálenost, na kterou se výrobek přepravuje a způsob skladování. Na základě doplnění všech proměnných zjistíme, zda je pro náš výrobek nejvhodnější jednorázový či oběhový obal z toho či kterého materiálu.

• Stohovat vs. nestohovat?

S obaly souvisí také stohovatelnost, pojďme se na to podívat detailněji. Položíme si otázky – bude se zboží skladovat na volné ploše nebo se bude využívat regálový systém? Požadavky na obal se pak mění. Pokud budeme skladovat na volné ploše, s největší pravděpodobností budeme skládat obaly na sebe. Pro to se v praxi používá označení stohování.

Je to výrazně ekonomičtější než skladování jen v jedné vrstvě, protože nám ušetří spoustu místa. Při přepravě nám ušetří i čas a zároveň dochází k lepší vytíženosti auta než v případě, kdy stohovat nelze. Tam hovoříme o nevytíženém vozidle a převážení „vzduchu".

Při stohování není přístupná každá paleta, to znamená, že bychom tímto způsobem měli skladovat položky stejného druhu a ideálně, kde tolik nezáleží na datu výroby. Umím si představit nastohované plastové bedýnky nebo palety, ale třeba objemnější karton, který je náchylnější k poškození při manipulaci i skladování na sobě, jen těžko.

Navíc běžně máme na paletě umístěné kartony, z vrchu už tedy nemůžeme vrstvit další palety s kartony, protože ty spodní by to jednoduše nevydržely, znehodnotily balení, produkt, způsobily náklon, nestabilitu a ohrozily i zaměstnance zřícením celého stohu. V těchto případech je na místě využít regálový systém. Ten nám navíc umožňuje skladovat v regálech až do výšky skladu, což na volné ploše prostě není možné. Jasně, uskladníte více, ale musíte počítat s počáteční investicí, kterou si bude žádat realizace regálů, nebo v případě pronájmu skladových kapacit se to promítne ve vyšší ceně za uskladnění dané položky.

Při skladování na volné ploše stačí mít vždy vyznačený layout páskou či barvou přímo na zemi, nebo s využitím řetízků a cedulí (s označením výrobku). Volná plocha se tedy jeví jako levnější a flexibilnější a do určité kapacity určitě i dostačující řešení. Je třeba ale vždy přihlížet k potřebám individuálně s ohledem právě na typ produktu a balení.

• Transportní test balení

Když máme vytvořené balení, je na místě si ho otestovat, zda je vyhovující. Výrobek zabalíme a pošleme „na cestu" standardní dopravou, která by se k zákazníkovi využívala. Výrobek by se nám měl vrátit zase zpátky, abychom mohli vyhodnotit, zda balení obstálo. A také, zda nám obal nekontaminuje výrobek prachem, nečistotami apod. To jsme často schopni posoudit ihned - na první pohled vidíme, zda výrobek transport přežil či utrpěl nějakou újmu. Určitě se vyplatí provádět i tzv. funkční test. Zjistíme tím, zda obal dostatečně ochránil výrobek před negativními dopady transportu/manipulace na jeho funkci a vyhneme se komplikaci do budoucna, kdy bychom se mohli potýkat s reklamacemi, kterým se dalo předejít hned v prvotní fázi díky návrhu správného balení.

• Balicí předpis

Pokud se nám obal osvědčil a využíváme ve firmě více druhů obalů, pak je na místě tomu dát štábní kulturu :) Měli bychom mít někde zaznamenáno, jaký obal pro který typ výrobku používáme, jaké má parametry, vědět kdo nám ho dodává, příp. další informace, které jsou pro nás důležité. Je na nás, jakou formu zvolíme, jestli např. jednoduchý obrázek s popiskem, nebo excelový dokument, kde si můžeme hrát i s čísly a nasimulovat si, kolik obalů budeme do oběhu potřebovat. Ať tak či tak, pro orientaci a přehled je určitě dobré mít sjednocenou formu a sdružovat tyto informace na jednom místě. Tím, že neděláme věci nahodile ale systémově, udržujeme ve věcech pořádek (vím KDE CO V JAKÉ FORMĚ najdu a K ČEMU mi to bude) a snižujeme riziko chyby/záměny/reklamace. A v neposlední řadě tím usnadníme onboarding nově příchozímu člověku do firmy.

• Standardní / alternativní balení

Může nastat situace, že standardní (to, co vždy používáme) balení z nějakého důvodu nemáme (málo obalů v oběhu, pozdní objednání jednorázových obalů,...). Pro tyto případy uvítáme, když máme definované (ideálně i zákazníkem odsouhlasené) tzv. alternativní (neboli náhradní) balení, které lze použít. Dokážeme tak pružně reagovat a neohrozíme dodávky k zákazníkovi.

• Mytí / čištění obalů

Pokud používáme oběhové obaly a je pro nás kritickým bodem čistota, pak se otevírá otázka, zda obaly čistit či nikoliv. Ano, hodně můžeme ovlivnit čistotu obalů způsobem skladování (asi nemusím zmiňovat, že obaly venku jsou vystaveny prachu a nečistotám ještě více), nebo třeba i vhodnými inserty (tj. vnitřky obalu). Někdy nebude ani nutné obaly přímo průmyslově čistit, ale postačí třeba jen vysát. I toto hledisko bychom měli brát v potaz hned při návrhu balení, můžeme si do budoucna ušetřit spoustu peněz. Pokud se čištění nevyhneme – pak si vyjasněme otázky KDO je bude mýt, JAK ČASTO a JAK JE TO ZOHLEDNĚNÉ v ceně?

Krok za krokem se posouváme v našem světě obalů dál. I tady platí, že některým problémům se prostě dá vyhnout už jen tím, že věci řešíme zavčas. Protože… čas jsou peníze!

A tak plánujme, předvídejme a buďme ideálně vždy o krok napřed :)