Manažer - úředník nebo lídr?

Dnes to bude jen krátké zamyšlení, ale možná, že o to důležitější. Ale to vlastně nechám na vás, čtenářích...

Poslední dobou v různých firmách sleduji posun v tom, jaké pracovní úkoly dělá manažer, co od něj nadřízení očekávají a čím tráví svůj pracovní čas. Je jedno, v jakém oboru se tito manažeři pohybují, tento trend jde napříč obory, od HR až třeba po logistiku. Manažeři vyplňují stále více a více Excelových tabulek, musí číst stále více e-mailů a případně na ně odpovídat. Je těžké dopředu rozpoznat, zda je pro dotyčného e-mail opravdu důležitý a zda je potřeba jeho případná reakce, nebo zda by mohl e-mail takzvaně vypustit = dotyčný musí e-mail přečíst a poté vyhodnotit, jak s ním má naložit. Sám jsem v jedné firmě zažil 200 emailů denně. Matematika je jednoduchá, když na přečtení jednoho e-mailu potřebujete průměrně minutu, na čtvrtinu z nich odpovíte, dejme tomu průměrně na odpovědi strávíte 5 minut, tak je to 200 minut čtení a 250 minut odpovídání. To je pracovní doba všedního dne! A k tomu další administrativa... 

Zkrátka a dobře mám pocit, že z manažerů se ve firmách stávají pouze výše postavení úředníci. Nadřízení od něj očekávají tabulky a e-maily, na vedení týmu, přípravu strategií a plánů se jaksi zapomíná.

Paradoxem ovšem je, že když se bavím s řadovými pracovníky, právě to, čemu se manažeři nevěnují (a věnovat ani často nemohou), jim mnohdy chybí k jejich spokojenosti nejvíce. Připadá mi, že nejvyšší vedení firem bývá odtrženo od reality dění a od reálných potřeb zaměstnanců a ztratilo se v e-mailech a Excelových tabulkách.

A tím se dostáváme do smyčky… Buddhisté by to nazvali „hadem kousajícím se do vlastního ocasu". Manažeři jsou zavaleni úřednickou prací a nemají čas naplňovat očekávání svých podřízených (a mnohdy nemají ani potřebné schopnosti, protože velmi často se kandidáti na manažerské pozice posuzují dle jejich úřednických schopností, přitom podřízení chtějí leadera). Protože řadoví zaměstnanci nejsou spokojeni, neodvádí svoji práci tak, jak by mohli. A tuto práci za ně musí dělat manažer. O to méně kapacit má pro své podřízené. A smyčka se utahuje.

Myslím, že je na čase tuto spirálu přerušit, manažeři by se měli chopit opět rolí leadera, uchazeči na manažerské pozice by měli být lidé s morálními hodnotami, kteří mohou být příkladem pro své okolí. Pak se mohou stát opravdovými leadery.