Tak trochu jiný pohled na rybí kost...

Dnes ráno mě napadla zajímavá myšlenka, jak se podívat na Ishikawův diagram trochu z jiné perspektivy. Vy, kteří jste již přišli s takzvanou rybí kostí do kontaktu víte, že se tento diagram používá pro analýzu příčiny problému. A že je používán hlavně při řešení problémů s kvalitou. Může ale najít uplatnění prakticky ve všech oborech, od kvality, přes problémy v logistice až, technické prostoje.

Kosti této ryby představují jednotlivé „druhy" faktorů, jmenovitě tak můžete přiřadit jednotlivé možné faktory do skupin: „člověk", „materiál", „metoda", „měření", „management" (řízení) a „prostředí". Do dalších detailů nebudu zabíhat, pro následující zamyšlení nejsou důležité.

Pojďme se zamyslet nad tím, zda lze Ishikawův diagram využít jinak než v reakci na již vzniklý problém. Můžeme jej využít preventivně? Předcházet s jeho pomocí již vzniku problémů?

Pokud chcete mít tým nebo firmu celkově pod kontrolou a činnost týmu nebo firmy efektivní, je potřeba se věnovat tématům na několika „frontách". Když se podíváme na jednotlivé skupiny diagramu, tak si s jeho pomocí můžeme vše uspořádat.

Člověk – pro výkon jakékoliv činnosti, je potřeba člověk. Dokonce i v dnešní době, je stále ještě lidská ruka, či mozek, nepostradatelná. Pokud chceme, aby člověk pracoval efektivně, je potřeba se věnovat jeho motivaci, jeho znalostem a schopnostem. Je taktéž potřeba, aby znal své kompetence – co se od něj očekává, jaké má pravomoci a zodpovědnosti.

Materiál – vždy je potřeba vstupující „materiál". A to ať už ve formě něčeho fyzického, tak třeba v podobě něčeho nehmatného. Pokud chceme, aby byl výstup z našeho procesu kvalitní, cenou odpovídal našim očekáváním (kalkulacím), tak pak musíme mít materiál pod kontrolou. A to nejenom vlastnosti konkrétního materiálu, ale i jeho zdroj, dodavatele. Vyplatí se věnovat čas jeho specifikaci, nastavením smluvních podmínek dodávek, či cen.

Metoda – naplánovat si postup, kterým chceme dosáhnout kýženého výsledku – tedy čeho chceme dosáhnout, a s jakými výdaji, v jakém čase, … To je klíčem k úspěchu. Je potřeba rozlišovat mezi rutinními činnostmi a činnostmi, které se neopakují. Pak volíme rozdílný přístup. Plánovat postup se ale vyplatí vždy.

Měření – na rozdíl od použití Ishikawova diagramu při reaktivním řešení již nastalého problému si lze tuto „kapitolu" vysvětlit v preventivním využití jinak. Ne nadarmo se říká „co neměříš, to neřídíš". Jak jinak budete mít jistotu, že dosahujete svých cílů, než že si postup (lépe řečeno proces) nějakým způsobem změříte? Chcete jezdit se svým autem ekonomicky? Měříte si pak jistě spotřebu…

Management (ano, tady je většinou "stroj") - jakákoliv pracovní skupina, nebo pracovní tým, potřebují mít hlavu. Člověka, který bude činnost jednotlivých členů týmu koordinovat, který bude udávat směr i tempo. A kdo bude hlavně vnímat a definovat prostředí. Právě odpovědnost za pracovní prostředí, a zároveň uplatňování pravomocí při jeho definování, vnímám jako klíčovou úlohu šéfa.

Prostředí – do této skupiny se dá zahrnou i mnoho z již výše uvedených. Tým bude nejefektivněji pracovat v prostředí, které budou členové týmu vnímat jako smysluplné, kdy budou vědět co a proč dělají a jaký to má smysl. Když budou rozumět tomu, co po nich šéf chce a proč. Když budou vědět, za co jsou hodnoceni (měření), když budou vědět, co po nich šéf chce (management), když budou znát, jak dosáhnout cíle (metoda) a co k tomu mají použít (materiál).

A nejdůležitější věc – zachovat si logiku a takzvaně selský rozum. Je důležité věci nepřekombinovat, nedělat je zbytečně složité.
„Keep it simple"